close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Malý průvodce po velkých nesnázích

14. října 2013 v 10:35 | Leona Kupčíková
Komunitní centrum Fazole vydalo v rámci projektu Rozvoj občanských znalostí a dovedností žen na Domažlicku publikaci Malý průvodce po velkých nesnázích.
Publikace má dvě části. První část obsahuje rozhovory s odborníky, kteří se věnují:
  • domácímu násilí,
  • šikaně,
  • dluhům,
  • domácím financím,
  • udržitelnému rozvoji
  • a různým ekologickým tématům.
Tyto rozhovory nejen přibližují jednotlivé osobnosti, ale zejména obory, kterým se tito lidé věnují prakticky i teoreticky.
Druhá část publikace obsahuje řadu základních doporučení, jak se vyhnout mnoha průblémům. Nedílnou součástí jsou kontaktní informace na organizace, které vám mohou v obtížných životních situacích pomoct.
Publikace je zdrama ke stažení zde:
 

Šikana ve škole: Jak ochránit své dítě

14. května 2013 v 15:51 | Jana Hendrichová: |  Domácí násilí, šikana, cyber šikana
Vyplatí se počítat s tím, že vůči šikanování není zcela odolný žádný kolektiv a dítě může být svědkem ponižování a ubližování. Od předškolního věku se výborně hodí využívat pohádky či příběhy z vašeho okolí s tématy respektu k druhým, ochrana slabšího, motivem strachu apod., které lze společně probrat a mapovat další varianty řešení. Oceňte vždy dětské nápady směřující k hledání pomoci u dospělých. Pravidelně opakujte: tobě nesmí nikdo ubližovat, ale když se to stane, sám to neřeš a přijď to probrat. Zaleží na tom, jakou oporu cítí dítě ve své rodině, jestli se doma může svěřit se svými starostmi a je zvyklé mluvit s rodiči o problémech.

Děti, které jsou doma a současně i ve škole povzbuzovány a vedeny k tomu, že toto není ostudou ani žalováním, pak nemají problém mluvit o ubližování.
Dítě čeká nástup do školy: Jak posílit ochranu před šikanou?
  • To, jak rychle a úspěšně se dítě začlení do nového kolektivu, ovlivní řada činitelů. Nelze jen spoléhat na paní učitelku a spolužáky! Rodiče se musí snažit dlouhodobě a promyšleně vést dítě k toleranci, respektu k druhým, sebeúctě i dovednosti nebát se svěřit, když jsem v nepohodě.
  • Důležitý je zejména osobní příklad. Dítě vás sleduje a vnímá, jak se chováte k ostatním a jak řešíte konflikty! Umět se bránit, zastat se kamaráda, svěřit se učitelce apod. je záležitostí osobní odvahy, tudíž nechtějme po dětech to, co sami nezvládáme.
  • Domácí pravidelná příprava prvňáčka, která jej motivuje a podporuje v chuti se vzdělávat, je alfou a omegou toho, jak sebevědomě bude vaše dítě působit na své spolužáky. Když se mu bude ve škole dařit, bude se kamarádsky chovat k dětem ve třídě, jeho spokojenost se odrazí na jeho sebevědomí.
  • Před nástupem se vyplatí jít do nové třídy kouknout, projít si školu, představit se paní učitelce. Seznámit se s prostředím může snížit prvotní strach z toho, jaké to tam bude.
  • Dítě se může (po domluvě s třídní učitelkou) dětem samo představit. Sdělit o sobě pár informací (co mě baví, co mám rád, odkud jsem, co umím, co bych se chtěl naučit, říct třídě, že chce být dobrým kamarádem, donést ukázat oblíbenou hračku apod.). Představení je potřebné doma nacvičit, připravit si to s rodiči.
  • Zaveďte každodenní rituál, v klidu a laskavě (aspoň 15 minut) buďte jen pro dítě a povídejte si, co jste za den zažili. Když pak bude dítě v nepohodě, určitě to z jeho reakcí poznáte.
Co dělat, když se vám dítě svěří a vypadá to na šikanu
  • Uvědomte si, že vaše dítě projevilo velký kus odvahy! Dokázalo překonat/přiznat strach z případné ostudy či pomsty a hledá u vás pomoc.
· Pro posouzení situace (odlišení malicherného konfliktu od skutečné šikany) je potřeba si nejprve dítě v klidu a s porozuměním vyslechnout. Vypněte televizi, neberte mobil, udělejte čaj a naslouchejte!
  • Vyvarujte se bagatelizování situace (no tak najdi si jiné kamarády; tak si jich nevšímej a oni přestanou; to si neumíš vyřídit sám?).
  • Nezapomeňte opakovaně ocenit statečnost dítěte (musí být těžké o tom mluvit; jsem ráda, že máš sílu mi to říct) a dejte mu najevo, že ho berete vážně.
  • Zapomeňte na výslech! Vnímejte, jak se dítě cítí. Vlídně se doptávejte na to, co-kdo-kde-kdy se stalo. Je-li opravdu dítě obětí šikany, je pro něj i tento rozhovor těžký a stresující.
Po rozhovoru s dítětem:
· Možná vás napadlo řešit problém přímo s agresory či jejich rodiči. Tato strategie je velmi riskantní a může vést ke zhoršení celé situace.
· Vyplatí se najít si informace k doporučeným postupům řešení šikany ve školním prostředí: např. www.sikana.org (sekce legislativa)
  • Zvažte, nebude-li potřeba doprovázet dítě cestou do/ze školy (případně nechat ho do vyřešení situace ve škole raději doma).
· V první řadě požádejte o schůzku třídní učitelku, neobviňujte ji, ale požádejte o citlivé řešení situace ve třídě a spolupráci. Během rozhovoru se dá nahlédnout, jak se učitelka k takovým situacím staví, jestli vůbec připouští, že je něco takového možné.
· Nemáte-li důvěru v třídní učitelku, požádejte o schůzku učitele jmenovaného do funkce školního metodika prevence nebo výchovného poradce. Budete-li mít i poté obavu z neodborného zásahu a neklapne-li kontakt ani s vedením školy, pak se obraťte na příslušného pracovníka z České školní inspekce a požadujte poskytnutí odborné pomoci. Trvejte na tom, že chcete být informováni o postupu řešení.
· Situaci můžete konzultovat v Pedagogicko psychologické poradně nebo Středisku výchovné péče. V těchto institucích bývají dlouhé objednací lhůty, tak důkladně popište situaci, krizové případy se objednávají přednostně.
· Nemáte-li důvěru v uvedené instituce, proberte situaci s pracovníky Rodičovské linky (tel. 840 111 234)
· Promyslete, co mohlo ovlivnit situaci, kdy se vaše dítě stalo obětí ubližování. Zkuste sebekriticky zhodnotit všechny okolnosti, neomlouvejte sebe ani dítě. Vinit pouze školu je do budoucna velmi krátkozraké. Vaše úvahy dítěti nesvěřujte, ale připravujte nápravu (rozvoj komunikačních dovedností, nácvik asertivních technik apod.).
Kontakt:

Pedagogicko psychologická poradna Plzeň, pracoviště Domažlice
Pivovarská 323, 344 01 Domažlice

Tel.: 379 724 276, 722 602 200
Email: ppp.domazlice@seznam.cz
Středisko výchovné péče Domažlice
Kozinova 101, 344 01 Domažlice

Tel.: 379 492 890, 774 717 526

WWW odkazy:

· Společenství proti šikaně (občanské sdružení): http://sikana.org/
· Informační portal o šikaně na školách: http://www.minimalizacesikany.cz/
· Bezvadná informační brožura Michaely Veselé a Kateřiny Pospíšilové "Spolupráce školy s policií a orgány sociálně-právní ochrany dětí při řešení školní šikany": http://www.minimalizacesikany.cz/images/stories/ospod_final.pdf
· Rodičovská linka (bezplatné poradenství) : http://www.linkabezpeci.cz/webmagazine/kategorie.asp?idk=205

<a href="http://www.toplist.cz/" target="_top"><img
src="http://toplist.cz/count.asp?id=1562390" alt="TOPlist" border="0"></a>


Odpovědné nakupování - II.

14. května 2013 v 15:45 | Leona Kupčíková |  Odpovědné spotřebitelství
Tento článek Vám přináší další rady a informace o odpovědném spotřebitelském chování.

Zohledňujte sociální aspekty
Je-li to možné, kupujte výrobky či služby chráněných dílen či obdobných organizací se sociálním programem (např. zaměstnávání znevýhodněných osob). Požadujte záruky pracovních podmínek zaměstnanců ve firmách, které najímáte (např. stavebních dělníků), případně firem poskytujících náhradní plnění. Nekupujte produkty dětské práce.


Vybírejte si výrobky s co nejnižším obsahem látek poškozujících životní prostředí a lidské zdraví
Dobře si promyslete nákup výrobků obsahujících jedy, organická rozpouštědla a další látky, které se uvolňují do prostředí, akumulují se v tělesných tkáních a jsou těžko odbouratelné. Zejména je-li dostupná šetrnější alternativa.

Čím méně obalů, tím lépe
Větší balení šetří obalový materiál a zmenšují množství odpadu. Vhodnou volbou jsou vratné obaly, které lze znovu použít. Naopak nevhodné jsou obaly na jedno použití. Také upřednostňování koncentrátů (např. u pracích prostředků) znamená menší množství obalového odpadu.

Preferujte biologicky rozložitelné, recyklované a recyklovatelné materiály
Dávejte přednost výrobkům, které jsou biologicky rozložitelné nebo alespoň recyklovatelné s možností jejich předání k recyklaci ve své obci. Upřednostňujeme výrobky a obaly z recyklovaných materiálů (např. papíru).

Minimalizujete odpady, recyklujte odpady
V první řadě zvažte, zda daný výrobek či službu opravdu potřebujete. Funkční věci nechte dosloužit. Nepotřebných a nefunkčních věcí se pokuste zbavit tak, aby je mohl využít ještě někdo jiný. Třiďte odpad. Každý z nás vyhodí za rok asi 200 kg odpadů. Pokud však odpady třídíte už doma, umožníte tak recyklaci více než třetiny tohoto množství. Za rok tak můžete vytřídit až 30 kg papíru, 26 kg plastů, 15 kg skla
 


Plzeňský kraj - ekonomika a hospodářství

13. března 2013 v 16:16 | Mgr. Tomáš Gremlica |  Vztah k regionu a místnímu společenství
V roce 2010 představoval podíl Plzeňského kraje na celkovém hrubém domácím produktu v běžných cenách 4,6 %. V přepočtu HDP na 1 obyvatele (306 628,- Kč) se v porovnání s ostatními kraji umístil na šestém místě.

K významným potravinářským podnikům Plzeňského kraje patří: Plzeňský Prazdroj a.s., založený v roce 1843, největší český exportér piva do téměř 50 zemí světa, který je součástí mezinárodní skupiny SABMiller plc, druhé největší pivovarnické společnosti, Stock Plzeň a.s., tradiční výrobce lihovin, v současné době největší výrobce lihovin v České republice, Bohemia Sekt Českomoravská vinařská a.s. ve Starém Plzenci významný producent vín.

K významným průmyslovým odvětvím v regionu náleží strojírenství, které je spojováno především se jménem Škoda. Hlavním výrobním sortimentem jsou zařízení pro klasickou i jadernou energetiku a petrochemii, výrobky hutí a kováren, těžké obráběcí stroje, zařízení pro válcovny, zařízení pro zpracování cukrové třtiny, hydraulické a vulkanizační lisy, převodovky, kolejové dopravní prostředky, trolejbusy, kompletní elektrické pohony. Rozvijí se i vlastní výzkum a obchodní společnost. Dalšími důležitými průmyslovými podniky, které ovlivňují ekonomiku kraje, jsou: DIOSS Nýřany a.s., orientovaná na výrobky z plechů a trubek, Okula Nýrsko a.s. zaměřená především na zpracování plastických hmot, LASSELSBERGER, s.r.o, který reprezentuje keramický průmysl a který tvoří společnosti (Chlumčanské keramické závody, Keramika Horní Bříza, Rako Rakovník, Cemix Čebín a Calofrig Borovany).

Plzeňský kraj je díky své poloze přitažlivý pro zahraniční investory. Zahraničním investicím dominuje japonský závod Panasonic AVC Networks Czech s.r.o. který vyrábí panely s plochými zobrazovacími displeji. K významným zahraničním firmám se řadí YAZAKI Wiring Technologies Czech s.r.o. s výrobou komponentů pro automobilový průmysl, firma VISHAY ELECTRONIC s.r.o., zabývající se výrobou elektronických součástek, BORGERS CS spol. s.r.o. s výrobou plastových výrobků, MD ELEKTRONIK spol. s.r.o. s výrobou kabelových propojek, Daikin Industries Czech Republic s.r.o. s výrobou a opravami průmyslových chladících a vzduchotechnických zařízení.

Ke zmírňování sociálně ekonomických rozdílů přispívá přeshraniční spolupráce se sousedním Bavorskem v rámci euroregionů. Evropský program podpory přeshraniční spolupráce využívají v Plzeňském kraji okresy Domažlice a Klatovy v euroregionu Šumava a okres Tachov euroregionu Egrensis.

V roce 2009 bylo zaměstnáno v Plzeňském kraji (podle pracovištní metody včetně podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) 209,8 tis. fyzických osob, což je 36,7 % z celkového počtu obyvatel v kraji. Průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby dosáhla 21 864 Kč a Plzeňský kraj se zařadil po hl. m. Praze a Středočeském kraji na 3. místo v ČR. Průměrná mzda však byla v porovnání s celorepublikovým průměrem o 3,5 % nižší.

Podle registru ekonomických subjektů bylo k 31. 12. 2010 v Plzeňském kraji evidováno 144 632 ekonomických subjektů, z toho bylo nejvíce soukromých podnikatelů nezapsaných v obchodním rejstříku. Většina ekonomických subjektů kraje (39,9 %) má sídlo v okrese Plzeň-město. Výraznou úlohu v zaměstnanosti Plzeňského kraje sehrává 50 subjektů s více než 500 zaměstnanci, z toho 22 jich zaměstnává více než 1 000 pracovníků. Mezi organizace s větším počtem zaměstnanců patří v Plzeňském kraji Fakultní nemocnice, Psychiatrická léčebna Dobřany, Plzeňský Prazdroj a.s, Západočeská univerzita v Plzni, Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o., YAZAKI Wiring Technologies Czech s.r.o., VISHAY ELECTRONIC, spol. s.r.o., HP-Pelzer s.r.o., ŠKODA TRANSPORTATION a.s., ŠKODA POWER s.r.o., ŠKODA JS a.s., MD ELEKTRONIK spol. s.r.o., LASSELSBERGER, s.r.o.., Statutární město Plzeň, Plzeňské městské dopravní podniky, a.s., Daikin Industries Czech Republic s.r.o. podniky, a.s., BORGERS CS spol. s.r.o. Plzeň.

V rámci ČR patří Plzeňský kraj k oblastem s nižší mírou nezaměstnanosti. K 31. 12. 2010 bylo evidováno úřadem práce 27 267 uchazečů o zaměstnání. Porovnáme-li ostatní kraje ČR podle nejnižší míry nezaměstnanosti, zaujímá Plzeňský kraj s mírou nezaměstnanosti 8,25 % třetí místo. Nejvyšší míry nezaměstnanosti dosahují okresy Tachov (12,53 %) a Domažlice (9,61 %), naopak nejnižší míra nezaměstnanosti je zastoupena v okresech Plzeň-město (6,44 %) a Plzeň-jih (6,73 %).

K 31. 12. 2010 bylo v Plzeňském kraji 2 161 volných míst, na 1 volné pracovní místo připadlo 12 uchazečů. Mezi jednotlivými okresy Plzeňského kraje byla zjištěna nejlepší situace v okresech Plzeň-město, kdy na jedno volné pracovní místo připadlo 8 uchazečů a naopak nejhorší stav byl zaznamenán v okrese Domažlice 20 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Nezaměstnaní absolventi a mladiství představovali v Plzeňském kraji 5,8 % z celkového počtu neumístěných uchazečů.

Z hlediska struktury pracovních sil nejobtížněji hledají zaměstnání zaměstnanci s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním omezením, absolventi škol a administrativní pracovníci se středoškolským vzděláním. Naopak nedostatek pracovníků převládá v technických profesích.

Plzeňský kraj - základní údaje

13. března 2013 v 16:15 | Mgr. Tomáš Gremlica |  Vztah k regionu a místnímu společenství
Základní údaje

Rozloha: 7 561 km2, tj. 9,6 % rozlohy České republiky (78 865 km2)

Počet obyvatel: 572 045 obyvatel, tj. 5,4 % z celkového počtu obyvatel České republiky (10 532 770 obyvatel)
Hustota osídlení: 75,7 obyvatel/km2 (Česká republika = 133,6 obyvatel/km2)
Počet obcí: 501, tj. 8,0 % z celkového počtu obcí v České republice (6 254)
Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele: 306 628,- Kč/obyv. (Česká republika 358 957,- Kč/obyv.)

Plzeňský kraj leží na jihozápadě České republiky. Hranici kraje na západě tvoří státní hranice se SRN (Bavorskem), severozápadně leží kraj Karlovarský, severovýchodně kraj Středočeský a na jihovýchodě kraj Jihočeský. Svou rozlohou 7 561 km2 je třetím největším krajem v České republice, avšak počtem obyvatel se řadí až na deváté místo v České republice. Sedm okresů kraje (Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov) představuje územní celky výrazně se odlišující krajinným charakterem, počtem i skladbou obyvatelstva, ekonomickým potenciálem, velikostí i hustotou osídlení. Rozmanitost přírodních podmínek je dána především reliéfem kraje. Z hlediska geografického systému lze Plzeňský kraj rozdělit do několika oblastí: Plzeňská pahorkatina, Brdská vrchovina (část), Český les a Šumava. Klimatické, geologické a hydrologické podmínky jsou v jednotlivých územních celcích značně odlišné.

Zásoby nerostných surovin, které představují základní potenciál pro rozvoj zpracovatelského průmyslu, se v Plzeňském kraji soustřeďují zejména do vnitrozemí (oblast kolem Plzně). Jedná se o zásoby černého uhlí, žáruvzdorné a keramické jíly a stavební kámen. V oblasti podhůří Šumavy se nalézá vápenec. Pro zemědělství v kraji jsou celkem příznivé podmínky. Zemědělská půda pokrývá 3 803 km2, tj. 50,3 % z celkové rozlohy kraje (z toho podíl orné půdy činí 2 592 km2, tj. 68,2 % z celkové rozlohy zemědělské půdy). Lesní hospodářství je charakteristické dostatečnými přírodními zdroji dřeva. Lesní pozemky se rozkládají na 2 997 km2, tj. na 39,6 % z celkové rozlohy kraje (vysoký podíl ovlivňují především rozsáhlé lesní porosty Šumavy, Českého lesa a Brdské vrchoviny). Z celkového objemu těžby jehličnatého dřeva v ČR zaujímá Plzeňský kraj třetí místo. Vodních ploch je 116,4 km2 (tj. 1,5 % rozlohy kraje), zastavěných ploch je 96,8 km2 (tj. 1,3 % rozlohy kraje) a ostatních ploch je 547,0 km2 (tj. 7,2 % rozlohy kraje).

Životní prostředí Plzeňského kraje v rámci ČR můžeme hodnotit příznivě. Hodnoty měrných emisí v Plzeňském kraji dosahují nižších hodnot než v ČR. V roce 2009 představovaly měrné emise oxidu siřičitého 1,43 t/km2, což je 64,7 % úrovně měrných emisí v ČR, měrné emise oxidů dusíku 1,64 t/km2 (tj. 51,3 % úrovně ČR), oxidu uhelnatého 2,89 t/km2 (tj. 54,5 % úrovně ČR) a tuhých emisí 0,59 t/km2 (tj. 76,1 % úrovně ČR).

K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy, Českého lesa, západní Brdy a oblast v okolí Manětína a Nečtin. Ochranu přírody na Šumavě zabezpečuje NP a CHKO Šumava. V roce 2005 byla vyhlášena nová CHKO Český les. V Plzeňském kraji se nachází 182 maloplošných chráněných území. Pro zachování rozmanitosti krajiny jsou vyhlášeny přírodní parky.

Výjimku tvoří Plzeň a její okolí, kde je životní prostředí extrémně narušeno. Měrné emise zjištěné v okrese Plzeň - město mnohonásobně převyšují hodnoty měrných emisí v ČR. Plzeň se svým okolím je zatížena vysokou koncentrací průmyslových aktivit a silniční dopravou. Přetížená silniční síť výrazně zhoršuje emisemi (oxidy dusíku a uhlovodíky) a hlukem kvalitu životního prostředí. Devastace krajiny po těžbě je nejrozsáhlejší v prostorech Nýřany-Tlučná-Vejprnice, Břasy-Radnice, Stříbrska a Ejpovicka.

Silniční síť v Plzeňském kraji je tvořena 5 129 km silnic, z toho 421 km pokrývají silnice I. třídy, 1 500 km silnice II. třídy a 3 099 km silnice III. třídy. V porovnání s ostatními kraji v ČR má Plzeňský kraj třetí nejvyšší podíl silnic III. třídy a to 9,1 %. Dálnice se v Plzeňském kraji rozkládají v délce 109 km, z toho nejvíce v okrese Tachov (45 km), dále pak v okresech Rokycany (26 km) a Plzeň-sever (19 km). Provozní délka železničních tratí činila k 31. 12. 2010 v Plzeňském kraji 710 km.

Pro Plzeňský kraj je typický vysoký počet malých sídel s nerovnoměrným rozmístěním, chybí zde města střední velikosti, struktura středisek je v porovnání s ČR atypická. Město Plzeň se svými 168 808 obyvateli představuje protiklad k malým sídlům, neboť je po Praze druhým nejvýznamnějším centrem v Čechách. Plzeňský kraj má 56 měst, ve kterých žije 387 708 obyvatel, tj. 67,8 % z celkového počtu obyvatel kraje.

Od 1. 1. 2003 byla na základě zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností Česká republika nově administrativně rozdělena do 205 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. byly stanoveny správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem a správní obvody obcí s rozšířenou působností. Po ukončení činnosti okresních úřadů (k 31. 12. 2002) tak byla významná část jejich kompetencí přenesena na obce s rozšířenou působností. Plzeňský kraj byl rozdělen do 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a do nich spadajících 35 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (POU). Mezi obce s rozšířenou působností patří: Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice a Tachov.

Většina rozvojových sídel leží na rozvojových osách regionálního významu a na západní radiální ose spojující Plzeň s Prahou a směřující koridorem k hranici s Německem. Mimo tyto osy se nachází řídce zalidněná území s převažující obytnou a zemědělskou funkcí s nedostatečně vyvinutou sociální a technickou infrastrukturou a omezenou dopravní obslužností. K oživení těchto sídel přispěje vznik malých podniků, obnova řemesel a rozvoj služeb vázaných na cestovní ruch. Aby mohly být některé aktivity alespoň částečně realizovány, sdružují se obce do mikroregionů.

Plzeňský kraj je s počtem obyvatel 572 045 osob (k 31. 12. 2010) šestým nejmenším krajem v České republice a tvoří tak 5,4 % z celkového počtu obyvatel ČR. Rozložení obyvatel v rámci kraje je značně nerovnoměrné. Téměř 30 % obyvatel žije v Plzni a další více než pětina obyvatel je soustředěna do 13 měst s více než 5 000 obyvateli. V menších městech do 4 999 obyvatel žije zhruba 17,1 % obyvatel Plzeňského kraje. Plzeňský kraj je v ČR druhým nejřidčeji zalidněným krajem. Hustota obyvatel v kraji představuje 75,7 obyvatel na km2 (hustota ČR 133,6 obyvatel na km2). Nejnižší hustoty v Plzeňském kraji dosahují okresy Tachov (hustota 38,7 obyvatel na km2) a Klatovy (hustota 45,6 obyvatel na km2).

Z hlediska věkové struktury patří Plzeňský kraj k územím se starším obyvatelstvem v ČR, průměrný věk obyvatel kraje dosáhl v r. 2010 výše 41,2 let, v okrese Plzeň - město dokonce 42,9 let, naproti tomu v okrese Tachov pouhých 39,3 let. Vysoký podíl staršího obyvatelstva v Plzeňském kraji je patrný též z indexu stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 - 14 let). V roce 2010 zde tento index dosáhl výše 113,4 což je po Praze, Zlínském a Jihomoravském kraji čtvrtá nejvyšší hodnota v ČR (index stáří ČR 107,8). V rámci kraje dosáhl index stáří nejvyšších hodnot v okresech Plzeň-město (135,9), Rokycany (120,9) a Klatovy (116,7), naopak velmi nízký je v okrese Tachov (83,4).

Počet obyvatel v ČR přestal od roku 2003 klesat, v roce 2010 se v porovnání s rokem 2008 zvýšil o 25 957 obyvatel. Počet živě narozených dětí se v ČR meziročně snížil o 1 195 dětí, tj. o 1,0 %. V roce 2010 dosáhl přirozený přírůstek 10 309 osob. Na růstu obyvatel ČR se podílel především přírůstek stěhováním, který činil 15 648 osob. Počet obyvatel v Plzeňském kraji se v roce 2010 v porovnání s rokem 2009 zvýšil o 182 obyvatel. Počet živě narozených klesl meziročně o 170 osob, tj. pokles o 2,7 %. Přirozený přírůstek dosáhl 426 osob. Migrační saldo představovalo -244 osob.

V počtu živě narozených dětí 10,9 na 1 000 obyvatel středního stavu byl Plzeňský kraj v roce 2010 téměř srovnatelný s celorepublikovým průměrem. Relativně nejvíce dětí se narodilo v okresech Plzeň-sever (12,2), Tachov (11,3) a Plzeň-jih (11,0). V počtu potratů 38,8 na 100 narozených zaujímá Plzeňský kraj třetí místo v ČR po Ústeckém, a Karlovarském kraji. Výrazně vyšší potratovosti v porovnání s krajským průměrem dosáhly okresy Plzeň-město (42,1) a Tachov (40,4).

Další články


Kam dál